Proč opěrné zdi praskají
Opěrná zeď nedrží zeminu vahou, ale tím, jak je založená a jak je odvodněná. Nakloněné a popraskané zdi, které v okolí vidíme nejčastěji, mají skoro vždycky stejné dvě příčiny: chybí základ v nezámrzné hloubce a chybí drenáž za rubem.
Voda, která se za zdí nemá kudy dostat pryč, na ni v zimě zatlačí mnohem větší silou než samotná zemina. Proto za každou zeď dáváme geotextilii, štěrkový obsyp a drenážní trubku se spádem k místu, kde voda odteče. Je to část práce, kterou po dokončení nikdo neuvidí, a přitom rozhoduje, jestli zeď vydrží.
Do dvou metrů výšky je opěrná zeď běžná zednická práce. Výš, u zdí v prudkém svahu a tam, kde nad zdí bude stát auto nebo stavba, přizveme statika a děláme to podle jeho návrhu.
Založení stavby a co ho prodraží
Cenu založení nedělá jen počet metrů krychlových výkopu. Zvedne ji svažitý pozemek, kde se musí přesouvat zemina, špatný přístup, kvůli kterému část práce běží ručně, a podloží, na které se přijde až v rýze.
Když je pozemek zavodněný nebo se kope ve skále, řekneme to hned a domluvíme se na dalším postupu dřív, než se to promítne do faktury. Stejně tak předem probereme, kam přijde přebytečná zemina, protože její odvoz bývá u větších staveb samostatná položka.